15.9.13

17.09.2013 11:00

Bohoslužby 15.9.13
První čtení: Sk 2,1-12
Text kázání: 1. Kr 19,11

Svíce nohám mým je slovo tvé a světlo stezce mé.
Kázání: Milí přátelé v Kristu, apoštolé se opět setkávají na jednom místě, konkrétně v jednom domě v Jeruzalémě. Byl to přesně ten dům, o kterém byla řeč v první kapitole Skutků apoštolských, kde byl vylosován apoštol Matěj do apoštolského kruhu. To, že jsou svědkové Kristova vzkříšení a nanebevstoupení pospolu na jednom místě je důležité, neboť tvoří všichni jedno společenství a jedno tělo, jehož hlavou je Kristus. A tohle jedno společenství jim dodává sílu a odvahu, takže již nejsou bázliví a ustrašeni, ale spíše plní velkého očekávání.
Dvanáct apoštolů dlí pospolu v Jeruzalémě o svátku letnic. Letnice měli v židovské tradici důležité a významné místo. Nejdříve to byl „svátek týdnů“, což byl v podstatě svátek sklizně, kdy se Pánu Bohu děkovalo za veškerou úrodu. Nicméně později se o svátku letnic připomíná darování desatera na hoře Sinaj. Tento svátek připadal na padesátý den po vyjití z Egypta, takže se slavil padesát dní po velikonocích.
A zrovna o těchto svátcích se přihodilo něco zcela výjimečného a mimořádného. Všichni apoštolé byli naplněni Duchem svatým. Celá událost je popsána velmi strhujícím a dramatickým způsobem, který tak trochu připomíná dikci Starého zákona, respektive události darování desatera na hoře Sinaj. V knize Exodus čteme toto: „16 Když nadešel třetí den a nastalo jitro, hřmělo a blýskalo se, na hoře byl těžký oblak a zazněl velmi pronikavý zvuk polnice. Všechen lid, který byl v táboře, se třásl. 17 Mojžíš vyvedl lid z tábora vstříc Bohu a postavili se při úpatí hory. 18 Celá hora Sínaj byla zahalena kouřem, protože Hospodin na ni sestoupil v ohni. Kouř z ní stoupal jako z hutě a celá hora se silně chvěla. 19 Zvuk polnice víc a více sílil. Mojžíš mluvil a Bůh mu hlasitě odpovídal.“ Skutky apoštolské nejsou pozadu, když v druhé kapitola připomínají hukot z nebe, prudký vichr, to všechno jsou velmi podobné obraty, které se rovněž objevují v knize Exodus. Silné přírodní úkazy ilustrují, že jsme svědky něčeho zvláštního a neobvyklého. Je to Boží dění, které má posilnit dvanáct apoštolů, nad kterými se objeví ohnivé jazyky. Ano, v tuto chvíli se Bůh dotýká apoštolů a apoštolé dostávají vzácný dar, který jim Ježíš zaslíben. Tímto zaslíbeným darem je dar Ducha svatého.
A najednou začali apoštolé mluvit jinými jazyky. O tomto mluvení cizími jazyky jsme také zpraveni očitými svědky. V Jeruzalémě byli totiž zbožní lidé z různých národů tehdejšího světa, kteří ze zvědavosti ihned přiběhli k domu, kde byli shromáždění apoštolé. U domu byli konfrontováni s tím, kterak dvanáct prostých apoštolů mluví rozličnými světovými jazyky, takže jim bylo zcela dobře rozumět. Kdo to byli ti zbožní lidé? Pravděpodobně šlo o Židy, kteří bydleli již v cizině a do Jeruzaléma přijížděli pouze na velké náboženské svátky. Byli to Židé, kteří kromě hebrejštiny a aramejštiny uměli i jiné světové jazyky, takže rozuměli apoštolům, když staženi Duchem svatým hovořili rozličnými světovými jazyky.
Milí přátelé v Kristu, z biblické zvěsti o naplnění Duchem svatým si můžeme všimnout hned několik důležitých a významných věcí. 
Za prvé: apoštolům bylo velmi dobře rozumět. Ano, mluvili cizími jazyky, ale byly to zcela konkrétní jazyky, kterými se v tehdejším světě hovořilo a mluvilo. Zajisté to byl dar Ducha svatého, neboť by bylo nemožné, aby apoštolé z ničeho nic najednou plynně mluvili latinsky, syrsky nebo arabsky.
Za druhé: jejich řeč byla oslavou Pána Boha. My samozřejmě neznáme přesné znění jejich řeči, ale krátká zmínka v textu o tom, že mluvili o velikých skutcích Božích nám jasně říká, že jejich řeč skutečně byla oslavná a předmětem jejich řeči byl sám Hospodin a jeho podivuhodné skutky spásy.
Za třetí: apoštolé mluvili, jak jim Duch dával promlouvat. Nebylo to tedy z jejich vlastní hlavy, nebyla to jejich naučená nebo předem promyšlená řeč, nýbrž řeč Ducha svatého. Oni byli pouze nástroji k tomu, aby vyřídili Boží radostnou zvěst-evangelium.
Za čtvrté: radostná zvěst o Bohu vede k dvojí reakci. Jedni jsou v naprostém úžasu, který vede k hlubokému přemýšlení a zamyšlení. Druzí jsou pro změnu pobouřeni a myslí si, že apoštolé si dali kalíšek něčeho ostřejšího.
Závěrem budiž řečeno, že apoštolé se dočkali. Slíbený dar od Ježíše Krista opravdu přišel. Přišel o letnicích, což bylo přesně padesát dní po ukřižování a vzkříšení Pána Ježíše Krista. Letnice jsou tedy novým impulsem k šíření evangelia do celého světa. Dar Ducha svatého překračuje hranice všech zemí, národů, kultur a ras. I bez jazykových učebnic, příruček a slovníků je možno vyřizovat zvěst evangelia a lidé mu velmi dobře rozumí. Z bojácných a malověrných apoštolů se stávají odvážní svědkové, kteří byli plní víry. Nechť něco z této odvahy a víry přeskočí i na nás.

Modlitba: Náš Pane, prosíme tě o dar Ducha svatého, aby  nás provázel na všech našich cestách. Aby zahnal strach. Aby přidal opravdovou radost. Aby ukázal, co máme dělat, když si nevíme rady.
 

—————

Zpět