7.4.13

18.04.2013 13:45

7.4.13
První čtení: Gn 40,1-23
Text kázání: Gn 40,14-15

Pane, otevři mi oči, ať mám na zřeteli divy ze Zákona tvého. amen

Kázání: Milí přátele v Kristu, po velikonočních svátcích se opět budeme zabývat knihou Genesis, kterou bychom měli dobrat do konce června. Před námi je příběh o Josefovi, který se ocitl v egyptském vězení.
Josef se dostal do vězení, protože byl křivě obviněn, že sexuálně obtěžoval manželku faraónova dvořana Potífara. I když byl Josef nevinný, ocitá se v trestnici. Smutný Josefův úděl tedy pokračuje dále. Ovšem i do tmavého vězení občas pronikne jasné světlo naděje. Jakže, ano Boží cesty jsou různé a křivolaké a někdy vedou i do tmavého a černého vězení. Tuhle skutečnost známe i z Nového zákona. Vždyť kolikrát byli apoštolové ve vězení a Hospodin na ně nezapomněl a podivuhodným způsobem je vyvedl z vězení. Něco podobného se stalo i Josefovi, i když jeho vyvedení z vězení se stalo trochu jinak než například apoštolu Pavlovi v Novém zákoně. Josefova cesta z vězení nebyla tak přímočará, ale nepředbíhejme. 
Josef však ve vězení nemá úplně špatnou pozici. V textu čteme, že se někdo za něj přimluvil, aby mohl obsluhovat spoluvězně. To jistě byla pro Josefa malá úleva. Zde asi tušíte, kdo za tou přímluvou stojí. Ano, byl to Potífar, u kterého Josef sloužil a který zřejmě stoprocentně nevěřil své manželce, takže Josefovi aspoň nepřímo pomáhá.  
Josef samozřejmě není v egyptském vězení sám. Má docela dobrou společnost, neboť ve stejné káznici jsou s ním uvěznění faraónův pekař a číšník. Oba zastávali docela vysoké úřady na faraónově dvoře a jak to tak bývá, upadli v nemilost. Nyní sedí ve vězení a mají dost času přemýšlet, neboť vězeňská vazba se může docela dobře protáhnout na několik let. Josef se k obou prominentním vězňům dostává tak, že je obsluhuje. Ve svých osobních životech obsluhovali faraóna, nyní jsou obsluhováni spoluvězněm. 
Pekař a číšník dostávají sen. Není to však obyčejný sen, ale předpověď budoucích dnů. Tehdy se věřilo, že sny mají konkrétní významy. Skrze sen je člověku sděleno orákulum. Tak i pekařovi a číšníkovi bylo ve snu něco důležitého a významného sděleno, ale oni nerozumí obsahu snu. Jsou tedy ve špatné a mrzuté náladě, což bylo na jejich tvářích vidět. Josef tedy vše velmi rychle rozpoznává a táže se jich po jejich skleslé a špatné náladě. Prominentní vězni jsou kupodivu sdílní a vše otevřeně vyklopí. Nechtějí žádného advokáta, ani super kouzelníka či vykladače snů, ale řeknou Josefovi, co je trápí.
Josef se dozví, že oba měli sen. Náhle Josefovi svítá velká naděje. Vždyť on snům rozumí, může být tedy nápomocný a osvědčit se. Vždyť za dobré služby se všude na světě dobře platí. Oba vězni Josefovi důvěřuji, takže mu své sny bez okolků poví. Oba sny jsou velmi krátké, prosté a jednoduché, neboť v obou snech je použita velmi snadná symbolika, tj. symbolika stromu a zvířete. V prvním snu se hovoří o vinné révě, což byl v Orientě strom a keř, který dával příznivé znamení. I další zmínky, které hovoří o pučení, rozkvětu a zrání, jasně a přesvědčivě ukazovaly na obnovu života.
Druhý sen již neměl tak kladnou symboliku, neboť ptáci jsou znamením spíše nepříznivým. Ptáci v tomto snu připomínají mrchožrouty, kteří se slétnou všude tam, kde leží nějaká mrtvola. Symboliku trojky není potřeba zdůrazňovat, trojka je znamením naplněné doby.
Vše, jak Josef vyložil, se do puntíku vyplnilo. Za tři dny pekaře skutečně popravili. Číšníka pak z vězení propustili a on mohl opět pracovat u dvora. Když odcházel, Josef mu znovu naléhavě opakoval: „Nezapomeň.“ A on souhlasně kýval: „Ne, jistě nezapomenu, neboj se.“ Ale tam nahoře se o obyčejném Josefovi ani slůvkem nezmínil. Asi se strachoval a bál se. Přimlouvat se, a zvláště za někoho, kdo upadl v nemilost, to je velmi riskantní a nebezpečné. Možná to znáte, například v pracovním kolektivu…. Spíše si člověk oddechne: „To je dobře, že už nejsem neoblíbený. Ještě se za někoho přimlouvat, to by bylo skutečně nebezpečné a riskantní. Hlavně že sám jsem z toho venku.“ Číšník se prostě snaží tu zlou a nepěknou dobu ze svého života prostě vymazat.
Zde příběh 40. kapitoly Genesis konči. Nekončí však celý Josefův příběh. Josef musí ještě na svou velkou příležitost čekat. Jeho příležitost však přijde a za chvíli předstoupí před faraóna a bude mu rovněž vykládat sny. Josef, který byl prodaný za hrst stříbrných a sestoupil do pekel ve vězení, vstane ještě z mrtvých a vystoupá až k faraónovi. To je však už příběhem další 41 kapitoly knihy Genesis, kterou budeme probírat příště.
Na závěr však ještě dovolte jedno malé přirovnání. Josefovy příběhy jsou si velmi podobné s příběhy Ježíše Krista. Josef šel podobně jako Ježíš nelehkou křížovou cestou, která vyvrcholila radikální změnou. Bezvýznamný Josef, který byl dokonce ve vězení, se stává druhým nejmocnějším člověkem v Egyptě. Zabitý Ježíš na kříži třetího dne vstane z mrtvých, aby se mohl posadit na pravici Boží. Starozákonní Josef se tak stává malým předobrazem novozákonního Krista, kterým celá Bible vrcholí. A Ježíš Kristus je ten, který nezapomíná na nikoho. Žádný člověk mu není lhostejný. Není to tedy faraónův číšník, který si na Josefa ani nevzpomněl, ale ten, který si dokonce vzpomněl na bídného lotra na kříži, který ho prosil o smilování. Ježíš Kristus je ten, který pamatuje na každou zbloudilou ovci a chce jí zachránit. 
       

Modlitba: Pane Bože, děkujeme, že jsi i s námi, když je nám dobře, i když jsme na tom bídně. Prosíme, dávej nám odvahu říkat pravdu 

Zde můžete psát...

—————

Zpět