Vítejte na našem webu

Aktální informace o bohoslužbách:

Bohoslužby se konají každou neděli v kostele v Hodoníně na Husově ulici č. 6. Začátek v 9:00 při dodržování vládních opatření.

 

Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Hodoníně patří do Východomoravského seniorátu a samostatným sborem je od roku 1940. Existence sboru však sahá až do roku 1895, kdy se zde konaly první bohoslužby. V roce 1900 byla v Hodoníně ustavena kazatelská stanice hustopečského sboru a 6.července 1901 byl slavnostně otevřen a posvěcen chrám, který evangelíkům v Hodoníně slouží dodnes.

 

Mimořádný sborový list
      Část 5.

 

Milé sestry a milí bratři, v tomto pátém sborovém listu najdete pro změnu tištěnou biblickou hodinu. Téma biblické hodiny je: Jákobův sen v Bételu. Je to text, na který jsem nedávno kázal, takže nyní si k tomuto textu můžete přečíst poznámky a nápady, které posloužily ke zpracování kázání. Kdo se může připojit na internet, zde je opět k dispozici přehledný seznam on-line bohoslužeb naší církve https://www.e-cirkev.cz/clanek/6613-On-line-vysilani-bohosluzeb-Ceskobratrske-cirkve-evangelicke/index.htm
Hospodin budiž se všemi vámi od nynějška až na věky.

Jákobův sen v Bételu (poznámky a nápady k textu) Genesis 28
 

první obraz: žebřík
"Jákob měl sen: Hle – žebřík postavený směrem k zemi a jeho vrchol se dotýká nebes..." ...Rozhodně podivná věc; podivné vidění. Ten "žebřík" je docela konkrétní slovo z dobového kontextu a z kontextu kulis našeho příběhu. Toto v biblické řeči úplně ojedinělé slovo označuje schody, totiž stupňovitou rampu – tak jak ji měly babylonské věžovité chrámy, třeba ten chrám v Cháran, kam Jákob směřuje; po té rampě (schodech) pak mohl kněz vystoupat až nahoru do posledního patra chrámu, které díky modrému okachlíkování navozovalo iluzi, že splývá s nebesy. Tato rampa jsou doslova "schody do nebe". Jestliže tyto schody, tento "žebřík" našeho příběhu není stavěn zdola nahoru (jako babylonská věž; srv. Gn 11,1-9), nýbrž jako "schody z nebes dolů na zem", je v tom zřetelná polemika: Jákobovská (Izraelská) verze "zikkuratu" visí z nebe dolů; Hospodinova "brána nebes" a babylónská věž vůbec není totéž!
druhý obraz poslové /andělé/
 

Pojďme však ke druhému obrazu Jákobova snu: "A hle – poslové Boží vystupují a sestupují po něm." – Vida, ono to navazuje. Ten žebřík či ty schody nejsou pro kněze, pro prostředníky lidské, chrámový personál, který v zastoupení nehodných hříšníků vyřizuje vzkazy nebesům, nýbrž pro "boží posly", pro "anděly", ty podivné bytosti, které lidem vyřizují věci Boží! – Tedy: nejen ten žebřík sám, ale i to, co se na něm děje, nevychází prvotně ze země vzhůru, nýbrž je to dění, které pochází z nebes a míří k člověku.
 

třetí obraz: Hospodin
"a hle – Hospodin !!! – stojící nad ním (nad tím žebříkem); i řekl: já /jsem/ Hospodin, Bůh Abrahama, tvého otce, a Bůh Izáka. Tu zemi, co na ní ležíš, tobě dávám ... a tvému potomstvu; a bude potomstva tvého jako prachu země a rozšíří se na Západ a na Východ a na Sever a na Jih; a požehnány budou v tobě všechny čeledi země – a v potomstvu tvém ..." (v.13-14)
 

Třetí a poslední vypravěčovo "- a hle -" jde k jádru věci – jádru nočního zjevení. Skončily mnohoznačné obrazy a symbolická zpodobení, na scénu vstupuje sám Hospodin. A jak už to tak v Písmu bývá, při zjevení Hospodina není k ničemu poulit oči, spíš jde o to dobře naslouchat. Toto zjevení není obraz (vidina) nýbrž slovo: z vidění se stává slyšení – adresné oslovení. Docela konkrétně: Hospodin tu mluví k Jákobovi. Co mu říká? • První věta je jakési "sebepředstavení" – aby bylo jasno, kdo tu mluví (kdo se takto "zjevuje", kdo se dává poznat). Už žádný posel z žebříku; žádný šelest posvátného vanutí... Konec víceznačností: Já, Hospodin. Tato slova ve vší zřetelnosti vyjadřují Boží přítomnost, Boží sklonění k Jákobovi. Jákoba (toho běžence, co nemá, kde by hlavu sklonil) navštěvuje sám Hospodin a oslovuje jej: "Hej, Jákobe, nastraž uši ! – To jsem Já, Hospodin, Bůh Abrahamův ... mluvím k tobě!"

Další dvě věty, které z Hospodinových úst zaznějí, by nám měly cinknout v uších. Tato slova už přece pozorný písmák slyšel; to jsou stejná slova, jaká Hospodin říkal Abrahamovi a Izákovi. – "tuto zemi dávám tobě a potomstvu tvému..." (Gn 12,7; 26,3) Jinými slovy: Hospodin tady Jákobovi stvrzuje praotecké  zaslíbení. Poté Jákob staví posvátný sloup a poletím oleje, ho posvěcuje, a tak odděluje Hospodinu. Tento posvátný sloup byl zřejmě kamenný objekt, dosahující až dvou metrů (hebr: macceba). Tento sloup má být znamením zásahu Božího, viditelným ujištěním o pohotové Boží pomoci, které se dostalo osamělému poutníkovi.
 

Vykladačské zajímavosti z rabínských výkladů:
Jákob došel do místa, které bylo tehdejší hranicí kenaánské země. Andělé, kteří vystupovali na nebesa, byli andělé, kteří chránili Jákoba na všech jeho cestách po Kenaánu (budoucí Erec Jisrael). Ti splnili svůj úkol a vystupují na nebesa k Hospodinu. Naopak andělé, kteří sestupují, jsou andělé, jenž budou Jákoba chránit na jeho cestě v cizině, v Mezopotámii (dle Rašiho komentáře). Slovo סלם – žebřík má číselnou hodnotu 130 (gematrie: ס=60, ל=30, מ=40). Stejnou číselnou hodnotu má i název hory Sinaj (gematrie: ס=60, י=10, נ =50, י =10), na níž obdržel Mojžíš Tóru a Desatero, a pod níž všechen izraelský lid pravil: „...vykonáme a uposlechneme“ (Ex 24,7). Tak, jako v Bejt Elu žebřík spojoval nebesa a zemi, tedy Erec Jisrael s nebesy, tak hora Sinaj spojuje národ Jákobův, tj. národ Izraele s Božím Zákonem. 
 

Symbolika jmen: Náš praotec má zatím jedno jméno, Jákob-Úskočný. Časem, při svém návratu z Mezopotámie, mu posel Hospodinův mění jméno na Izrael-Zápasí Bůh (Gn 32,29).

 

Mimořádný sborový list
      Část 4.

 

Velikonoční bohoslužby
 

Na úvod těchto velikonočních bohoslužeb přijměte trojiční pozdrav: ve jménu Boha Otce, Syna i Ducha svatého.

Slovo žalmistovo zní takto:
Blaze muži, který se neřídí radami svévolníků, který nestojí na cestě hříšných, který nesedává s posměvači, nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci.

První čtení: Fp 2, 6-11
Text kázání: Fp 2, 6-9
Písně: 666, 346, 349, 350

 

Nasyť nás svým milosrdenstvím hned ráno a po všechny dny se budeme radovat a plesat. amen
 

Kázání: Milé sestry a milí bratři, je to poprvé, co se na velikonoční svátky nemůžeme společně sejít. To ovšem neznamená, že je nemůžeme slavit. Budeme je slavit takto na dálku, prostřednictvím tohoto listu. Není to nic neobvyklého, protože i apoštol Pavel psal dopisy, jelikož často nemohl být fyzicky přítomen se sestrami a bratřími. I když byl například ve vězení, nezapomínal na křesťanské sbory, které navštívil a psal jim pastýřské listy, které povzbuzovaly křesťany na dálku.
Takovým dopisem z vězení je dopis k Filipským. A v tomto krásném listu je ústředním bodem píseň o Poníženém a Vzkříšeném. Je to jedno ze starých křesťanských vyznání víry, jádro, hlavní podstata křesťanství, které se po prvních křesťanských sborech velice rychle šířilo a tradovalo. Pavel je pokorně převzal, učinil středem dopisu z vězení a zarámoval je do výzvy k životu z víry.
Toto staré vyznání se hojně užívalo jako bohoslužebný text, známý a oblíbený text, který vyjadřoval jádro křesťanské zvěsti. Tento text se mohl společně číst, recitovat, zpívat. Na konec celé shromáždění pokleklo, což bylo pokorné gesto, které vyjadřovalo, koho mají vlastně za svého Pána a Spasitele a že chtějí takového Pána následovat. Píseň se tak stává životem, praxí víry.
Píseň krásným způsobem vystihuje význam Ježíšovy osoby. Děje se tak dvěma pohyby. První způsob je shora dolů. Je to Kristovo ponížení. Ježíš se stal člověkem a vzal na sebe podobu služebníka a otroka. A v této podobě dokonce postoupil v poslušnosti smrt na kříži. Smrt na kříži je smrt nejen velmi bolestivá, ale i velmi ponižující a potupná.
Druhý pohyb je zdola nahoru. Jedná se o povýšení nade vše, které přichází jako Boží kladná odpověď na jeho poslušnost, odpověď na jeho nejhlubší ponížení až na samotné dno. Ježíši je dáno jméno nad každé jméno, výjimečné a vyvýšené jméno. Bezmocnému je dána moc. Před ním jednou pokleknou všichni – na nebi, na zemi, i pod zemí: jedná se o starověké trojposchoďové vnímání skutečnosti, kde lidé žijí na zemi a jejich život ovlivňují síly shora i zespoda. Ti všichni, spolu s lidmi na zemi, jednou budou muset pokleknout před Ježíšem a vzdát mu úctu.
Ale nejprve tady byl pohyb shora dolů a tento Kristův pohyb shora dolů, z božské svobody do lidské podmíněnosti napravuje Adamův pád. Ježíš opět pozvedá člověka z jeho pádu, aby mohl opět žít v plném společenství se svým Stvořitelem.  Tento pohyb dolů mají křesťané následovat již teď a nyní. Nemáme se tedy podobně jako Adam drápat nahoru, kde ostatně není naše místo, ale být připraveni ke službě poslušnosti zde na zemi. Máme být připraveni ke službě, neboť k takové službě nás Ježíš volá. Sám Ježíš nám tuto službu ve svém životě ukázal, třeba tím jak se Ježíš skláněl a myl nohy učedníkům. Tak přijal roli a úlohu služebníka, který je tady pro druhé. A tak nás tento Kristův pohyb shora dolů nutí k nelehké a důležité službě: být tady pro druhé. A to více si to uvědomujeme nyní, tedy v době pandemie  viru COVID-19, že jsme tady pro druhé, abychom jim sloužili a pomáhali. Duch svatý nás k tomu zmocni.
 

Modlitba: Prosme v této velikonoční době našeho Pána a Spasitele o pomoc pro zastavení epidemie koronaviru a prosme za všechny postižené touto chorobou. Amen
 

Na závěr přijměte aspoň na dálku Boží požehnání:
Hospodin je tvůj ochránce, Hospodin je ti stínem po pravici.
Ve dne tě nezasáhne slunce ani za noci měsíc.
Hospodin tě chrání ode všeho zlého, on chrání tvůj život.
Hospodin bude chránit tvé vycházení a vcházení nyní i navěky. 

 

 

Mimořádný sborový list
      Část 3.

Milé sestry a milí bratři, v tomto třetím sborovém listu najdete tištěné bohoslužby na šestou postní neděli, která má název Květná nebo Palmová neděle, neboť obyvatelé Jeruzaléma vítali Ježíše Krista jako svého Spasitele a zachránce a házeli na zem palmové ratolesti. Udělejte si prosím opět nedělní bohoslužby doma a stále se intenzivně modlete za tíživou situaci, která nás všechny tíží a trápí. Kdo se může připojit na internet, zde je přehledný seznam on-line bohoslužeb https://www.e-cirkev.cz/clanek/6613-On-line-vysilani-bohosluzeb-Ceskobratrske-cirkve-evangelicke/index.htm
Hospodin budiž se všemi vámi od nynějška až na věky.

 

Bohoslužby
Na úvod přijměte trojiční pozdrav: ve jménu Boha Otce, Syna i Ducha svatého.

Slovo žalmistovo zní takto: „I když jsem v soužení, ty mi zachováš život, vztáhneš ruku proti hněvu mých nepřátel a tvá pravice mě spasí. Hospodin za mě dokončí zápas. Hospodine, tvoje milosrdenství je věčné, neopouštěj dílo vlastních rukou.“

Čtení pašijí: evangelium podle Marka   Písně: 308, 311, 318, 320 Text kázání: Mk 15,33-3

 

Kázání: Milé sestry a milí bratři, asi si v životě velice často klademe otázky: proč je to tak a ne jinak? Proč se zrovna tohle stalo mě? Proč mě to postihlo? Proč nás všechny postihla tak rychle se šířící pandemie? Proč některým lidem v umírání nikdo nepomohl? Proč zůstali tito lidé bez pomoci a zcela sami? Proč jsem na všechno sám? Tyhle otázky či tahle zvolání mohou být zoufalým výkřikem o pomoc nebo totální rezignací nad svým životním během.
 

Sestry a bratři, Ježíšův výkřik na kříži však nebyl ani zoufalým výkřikem o pomoc ani totální rezignací nad svým osudem. Byl to jeho uvědomělý modlitební zápas se svým Otcem, zápas celoživotní, neboť Ježíš modlitebně zápasil po celou dobu svého působení v Palestině. Ježíš byl znalý Písem Starého zákona, takže rovněž znal velice dobře zlatý modlitební fond svého národa. Věděl dobře, kam sáhnout, když je to zapotřebí. Znal Davidovy žalmy, které byly mnoho staletí obrovskou pomocí všem příslušníkům izraelského národa. Věděl dobře, jak ty žalmové modlitby a písně pomohly truchlícím Židům v asyrském a babylónském zajetí. Modlil se tyto žalmy jako mladý chlapec v synagóze, slýchával je také od svém matky Marii a pak se velice často modlil žaltářové modlitby na odlehlých místech skoro celou noc.
 

Ježíš se tedy v rozhodující chvíli modlí, a modlí se žalm 22. Ten žalm 22 je dlouhý žalm, Ježíš se ho jistě modlil celý, v Markově podání však zazní jenom jeden jediný verš tohoto žalmu, a to verš druhý. Žalm 22 má však veršů 32. A abychom mohli říci, že Ježíšova slova na kříži nebyla pouze sebelítostná a stěžující si na svůj smutný a tragický osud, musíme číst žalm 22 celý.
 

A zjistíme, že tento žalm nejprve obsahuje převážně nářek a prosby za vysvobození, ale později dochází k chvalozpěvu žalmisty, který děkuje Bohu za vysvobození ze svého trápení. Žalm 22 tedy není pouze projevem bezvýchodného zoufalství. Žalm 22 totiž vrcholí ujištěním o vysvobození žalmisty a jeho pověřením novým posláním. A tak tento celý modlitební žalm nám ukazuje, že máme vidět celou šíři žalmistova modlitebního zápasu, vycházejícího z beznaděje a docházejícího k jistotě Božího vítězství.
 

Sestry a bratři, celý Starý zákon nám různě líčí modlitební zápasy velkých hrdinů víry. Vždy tyhle zápasy začínaly často bolestným výkřikem. Takto volá žalmista, tedy pravděpodobně král David, který byl dlouho dobu pronásledován svými nepřáteli, a který se také častokrát ptal na smysl téhle životní zkoušky. Také prorok Jeremiáš se mnohokrát ptal na smysl svého prorokování, které vyvolávalo jenom nenávist a zlo vůči jeho osobě. A vzpomeňme na Jóba, na jeho sáhodlouhé modlitby ptající se po smyslu jeho utrpení. Všichni tito hrdinové víry se bolestně ptali na smysl Božích cest. Ovšem, všem je společná jejich vytrvalost a trpělivost, ptali se tak dlouho, až byli nakonec ujištěni, že je Hospodin neopustí. Oni v této lidsky zcela beznadějné situaci nerezignují, nýbrž obracejí svou mysl k svědectvím o Hospodinových skutcích. Hospodin je svatý, což znamená prostý lidské nespolehlivosti a nepravdivosti. Zůstává věren své smlouvě a svým zaslíbením. Neopustí své vyvolené, neopustí svého vyvoleného.
 

Ježíš jde v linii svých předků ve víře a bere do svých úst jejich slova, která završují jeho celoživotní zápas o spásu lidské duše. Smutné ovšem na celém pašijním příběhu je veliké nepochopení ze stran jeho odpůrců i těch, kteří stáli kolem kříže.
První nepochopení se týká právě onoho 22 žalmu, který se Pán Ježíš modlil na kříži. Slova ELOI, ELOI, si mnozí vyložili po svém a mysleli si, že Ježíš volá proroka Eliáše, aby mu přišel na pomoc, aby ho sejmul z kříže a zachránil ho před smrtí udušením či naprostým vyčerpáním.
 

Druhé nepochopení se týká jeho domnělého divotvorství: „sestup z kříže“, „jiné zachránil, sám sebe zachránit nedokáže“, tak pokřikovali na Ježíše mnozí jeho odpůrci. Chtěli jednoznačný důkaz jeho mesiášství, chtěli zázrak a chtěli také Ježíše pokoušet, podobně jako ďábel na poušti pokoušel Ježíše.
 

V jeho odmítnutí spočívá ono velikonoční bláznovství kříže. Ježíš umírá, sám sebe vydává, aby zachránil mnohé, v tom tkví vrcholný bod jeho zápasu, který dobojoval vítězně.
 

Od té chvíle se totiž golgotský kříž stává oním mostem přes velikou díru, kterou jsme mezi sebe a Bohem svým hříchem sami vyhloubili. Ta jáma se stávala větší a hlubší a kdyby nebylo Kristova kříže, zela by mezi Bohem a člověkem obrovská propast až do té dnešní doby. Radujme se tedy z toho, že Ježíš nám zbudoval svým křížem opět most ke svému Otci. To je evangelium pašijního příběhu. Snad nám tato zvěst pomůže v této nelehké době, kdy se nemůžeme společně scházet k bohoslužbám.

Modlitba: Děkujeme ti, nebeský Otče, že jsi poslal svého syna a on vybojoval na kříži tu vítěznou bitvu za naše hříchy a my můžeme nyní opět přistupovat k Tobě. Amen  

 

Mimořádný sborový list
      Část 2.

 

Milé sestry a milí bratři, v tomto druhém sborovém listu najdete tištěné bohoslužby na pátou postní neděli. Udělejte si prosím nedělní bohoslužby doma a modlete se za tíživou situaci, která nás všechny tíží a trápí. Kdo se může připojit na internet, zde je přehledný seznam on-line bohoslužeb https://www.e-cirkev.cz/clanek/6613-On-line-vysilani-bohosluzeb-Ceskobratrske-cirkve-evangelicke/index.htm
Hospodin budiž se všemi vámi.

Bohoslužby: 29.3.20
Písně: 604, 2, 419, 167, 489
 

Ve jménu Boha Otce, Syna a Ducha svatého
 

Slovo žalmistovo zní takto:
Pějte žalmy k slávě jeho jména, jeho chválu šiřte chvalozpěvem. Řekněte Bohu: Jakou bázeň vzbuzují tvé činy! Pro tvoji nesmírnou moc se vtírají v tvou přízeň i tví nepřátelé. Ž 66,2-3
 

První čtení: Mk 14, 32-42
Text kázání: Mk 14, 38

Nasyť nás svým milosrdenstvím hned ráno a po všechny dny se budeme radovat a plesat. amen
 

Kázání: Milé sestry a milí bratři, je to již třetí neděle, která je poznamenaná šířením viru COVID-19, takže se nemůžeme scházet k biblickým hodinám ani k bohoslužbám. Proto dostáváte tento další sborový list, abyste si nedělní bohoslužby mohli udělat doma. I taková pobožnost, bohoslužba má totiž velký smysl a význam. Kde se totiž dva nebo tři sejdou ve jménu Pána Ježíše, tam je náš Pán vždy s námi přítomen.
 

Součásti těchto domácích bohoslužeb mohou být také čtené nebo i tiché modlitby. Modlitby o samotě. Modlitby v klidu. Takto se častokrát modlil i Ježíš. Modlil se tak i v Getsemanské zahradě. Byl sám. Ano, učedníci byli s ním, ale všichni usnuli a tvrdě spali. Ježíš byl tedy de facto sám. Takové chvíle však mohou být vzácné a v něčem důležité.
 

Ježíš se modlí. Modlí se však v tísni a to je potřeba dnes zvláště zdůraznit. Jak aktuální pro současnou situaci. I my jsme v tísni. Prožíváme totiž něco, co jsme doposud nikdy nezažili. Lidé po celém světě umírají denně po stovkách, Jižní Korea, Itálie, Španělsko. Modlíme se tedy v tísni, ale pořád máme kolem sebe hodně lidí, kteří jsou stále ochotni druhým lidem nezištně pomáhat. 

Nezapomínejme na lékaře, zdravotní sestry, lékárníky, prodavačky, řidiče, policisty, hasiče, doručovatele a dobrovolníky. Modleme se za ně. Modleme se za to, aby jim Hospodin dával stále novou sílu k této ne již práci, ale spíše službě.
 

Domácí bohoslužby mohou dávat větší prostor k osobním modlitbám. Naše díky a prosby můžeme našemu Pánu i několikrát zopakovat. Ježíš se modlí třikrát. Za popisem Ježíšovy modlitby se možná skrývá vzor pro společenství věřících. Třikrát denně kleká na kolena Daniel (Da 6,11) a apoštol Pavel píše, že třikrát volal k Pánu, aby ho zbavil ostnu z těla (2K 12,8).
 

V Ježíšových slovech můžeme také rozpoznat modlitební výrazy odkazující na Žalmy. Část věty „Má duše je smutná až k smrti“ připomíná Žalm 42,6.12 a 43,5. Klečící Ježíš připomíná praotce Abrahama, který padl na tvář v okamžiku, kdy s ním Hospodin mluvil (Gn 17,3). Stejně tak padl Ježíšovi k nohám Petr nebo vděčný Samaritán. O samotě se modlil také Abraham a Mojžíš. O Abrahamovi se v knize Genesis vypráví, že poté, co se vydává obětovat svého syna Izáka, opouští své služebníky. I Mojžíš opustil starší a vystoupil na horu, kterou obýval Bůh. 
 

Na závěr tohoto zamyšlení nad biblickým textem z pera evangelisty Marka, bych chtěl říci, že Ježíš nakonec své modlitby vše svěřuje do rukou svého Otce. Udělejme to i my. Nevíme, proč se to vše děje. Nevíme, kdy tato zákeřná pandemie skončí. Nevíme, zda přežijeme. Nevíme dne ani hodiny. Víme však, že nás Pán v tom nenechá samotné. A v této důvěře mu svěřme celou situaci do jeho rukou. Nyní je naše chvíle, abychom zůstali bdělí a modlili se. Amen
 

Modlitba: Nebeský Otče, prosíme Tě za všechny, kteří v těchto chvílích pomáhají druhým lidem. Stůj při nich, ochraňuj je ode všeho zlého a posiluj je na duchu i na těle. Dej, aby zákeřný vir COVID 19 ustoupil a přestal řádit. Uzdrav prosím všechny lidi nakažené tímto virem. Prosíme o Tvou pomoc. Pane, smiluj se nad námi. amen

 

 

 

Mimořádný sborový list
Část 1.

Milé sestry a milí bratři, jelikož se nemůžeme společně scházet při nedělních bohoslužbách a úterních biblických hodinách kvůli krizové situace v souvislosti s šířením viru COVID-19, tak vám budu prozatím posílat mimořádné sborové listy, které vás mohou v této nelehké situaci povzbudit ve víře v našeho Boha Otce, Syna i Ducha svatého.
 

V tomto prvním sborovém listu najdete některé citáty z Bible, krátká zamyšlení, modlitby a slova do života. V závěru listu pak najdete informace o pomoci, kterou bez obav můžete využít. Všem vám přeji pevnou a stálou víru, kterou neohrozí ani virus COVID-19.

    

 

Máme naději v živém Bohu, který je Spasitel všech lidí, zvláště věřících.
(1 Tim 4,10)

Blaze tomu, kdo má ku pomoci Boha Jákobova, kdo s nadějí vzhlíží k Hospodinu, svému Bohu, jež učinil nebesa i zemi.

(Žl 146,5)

Pevně jsem doufal v Hospodina, on se ke mně sklonil a vyslyšel mé volání.
(Žl 40,2)

Naději slož v Hospodina. Buď rozhodný, buď udatného srdce, naději slož v Hospodina.

(Žl 27,14)